Epilog

Tělo P. Jana Buly bylo převezeno do brněnského krematoria a 23. května 1952 zpopelněno. Podle svědectví zdejších pracovníků byla urna nejdříve, jako mnohé ostatní, uložena ve sklepních prostorech budovy krematoria. Teprve 20. června 1955 byla pod kremačním číslem 12 984 uložena do páté skupiny prvního společného hrobu v urnovém háji u krematoria na Ústředním brněnském hřbitově. Společný hrob byl zřízen v roce 1950 a byly do něj uloženy urny i dalších obětí komunistického režimu. U všech byla jako příčina smrti uvedena justifikace. Maminka Jana Buly nechala alespoň symbolicky napsat jméno svého syna na náhrobek rodinného hrobu na lukovském hřbitově. Až do své smrti chodila v černém a držela tak smutek do svých posledních dnů. Za svým synem odešla 1. března 1954. 

 Přešetření všech okolností odsouzení P. Jana Buly přinesl až rok 1968. Uvolnění poměrů přineslo naději na rehabilitaci rokytnického kněze. Snažil se o ni jeho bratr Antonín. O pomoc požádal advokátní poradnu v Brně a dne 5. srpna 1968 podal u krajského soudu v Brně návrh na zahájení přezkumného řízení. Naději na očištění jména P. Jana Buly vzala rodině sovětská okupace v srpnu 1968 a následná normalizace. Žádost o rehabilitaci nebyla projednána. Rehabilitační zákon byl novelizován v neprospěch nespravedlivě odsouzených v padesátých letech, ale i jejich příbuzných, jelikož stát zvýšil v těchto případech finanční náklady na soudní řízení. Rodina nestačila ani vyzvednout urnu s popelem na brněnském hřbitově. 

 Antonín Bula zemřel v roce 1987 a o rehabilitaci rokytnického faráře začala usilovat jeho manželka Marie. V roce 1989 se vrátila svoboda. Dne 27. listopadu 1990 požádala Marie Bulová o rehabilitaci u okresního soudu v Třebíči. K žádosti přiložila kopii rozsudku státního soudu v roce 1951 a žádosti svého manžela z roku 1968 s tím, že původní žádost musela být vzata zpět, po okupaci v roce 1968, neboť to ohrožovalo existenčně celou rodinu. Rehabilitační oddělení zaslalo žádost ke krajskému soudu v Brně, který se záležitostí zabýval 4. prosince 1990 a v neveřejném zasedání zrušil rozsudek soudu v Třebíči a Jana Bulu plně rehabilitoval. K vyzvednutí jeho urny již nedošlo, jelikož se mezitím v zemi rozpadla a popel Jana Buly se smísil s popelem ostatních.